Show hlavně pro dospělé

JOUNI RUUTH strávil tři lednové týdny na rezidenci v Cooltouru. V rozhovoru s ním se dozvíte nejen to, jak chce změnit pohled na cirkus v dnešní době.

Finský žonglér a umělecký vedoucí Sirkusu Aikamonen JOUNI RUUTH strávil tři lednové týdny na rezidenci v Cooltouru. V rozhovoru s ním se dozvíte nejen to, jak chce změnit pohled na cirkus v dnešní době.

 

V lednu jsi v Cooltouru strávil tři týdny na umělecké rezidenci. Jak ses o našem centru a téhle možnosti dozvěděl?
O Cooltouru jsem poprvé slyšel před dvěma lety, když mě Jana Ryšlavá a MOVE Ostrava zkontaktovali, abych sem přijel s představením Sirkusu Aikamonen. Jana nám tenkrát říkala i rezidencích, které je tu možné využít a tak jsem jí jednoduše napsal a přijel. Pracuju teď na novém projektu (POZN. Nahka Naama – jeho část , coby „work in progress“, měli možnost diváci vidět 19.1. 2017 v Cooltouru), takže to pro mě byla skvělá příležitost.

V čem se podle Tebe Česko a Finsko liší?
Snažil jsem se tu hlavně pracovat, takže jsem neměl moc možnost Ostravu a vaši zemi poznávat, ale rozdíl tu vidím třeba v ceně jízdenek. Ve Finsku a Skandinávii jako takové, jsou náklady cestování dvakrát vyšší.

Díky workshopům, které jsi v Cooltouru v lednu pořádal, o tobě víme, že umíš skvěle žonglovat. Jaké další dovednosti ovládáš?
Z hudebních nástrojů hraju hlavně na bubny, něco jednoduššího bych zvládnul i na kytaru. Studoval jsem na novo cirkusové škole a téhle oblasti se hodně věnujeme i v představeních Sirkusu Aikamonen, takže mojí hlavní doménou je skupinová a párová akrobacie a taky akrobacie na speciálně upraveném kole. Dělal jsem i akrobacii na zemi, ale už se jí skoro nevěnuju. Zvládám i nějaké akrobatické prvky ve vzduchu, třeba na laně, tomu jsme se hodně věnovali na škole. Je to už ale dlouhá doba, takže většinu jsem zapomněl. Něco bych asi zvládnul, ale určitě bych potřeboval čas na oprášení.

Měli jste na škole i nějaké předměty, které si s akrobacií a cirkusem člověk hned nespojí?
Velkou část výuky tvořil tanec. Měli jsme hodiny baletu, jazz dance, flamenca, salsy. Učili jsme se spoustu druhů tanců napříč spektrem, ale já se jako velký tanečník moc necítím, takže svoje taneční kroky raději neukazuju.

Popiš nám, jak vypadal Tvůj běžný den na rezidenci v Cooltouru.
Na Nahka Naama pracuju jenom já, takže rytmus při práci jsem si stanovoval sám, což se mi líbilo. Snažil jsem se hodně spát, abych byl na trénink pořádně odpočatý. Ráno jsem si dal opravdu dobrou snídani a pomalu začal svůj den. Kolem dvanácté jsem šel na Novou scénu a trénoval tři až čtyři hodiny v zátahu. Pak následovala pauza na lehký pozdní oběd a pak jsem zase pokračoval v tréninku tak na pět hodin. To byl můj cíl – každý den strávit intenzivním tréninkem aspoň osm, devět hodin denně. Pak jsem si dal pořádnou večeři a v noci už jen případně řešil emaily a podobné věci.

Jak vypadá takový trénink?
Věnoval jsem se na něm hlavně žonglování. Když mi to některý den zrovna nešlo, přeskočil jsem na jinou činnost. Odpočíval jsem třeba při cvičení jógy, věnoval se hře na bicí, zkoušel jsem taky různé herecké techniky, při kterých jsem hledal charaktery, které můžu v představení použít. A někdy jsem si prostě jen lehnul na zem a přemýšlel. To je taky součást mojí práce – prostě přemýšlet. O tom co je ještě potřeba udělat anebo co bych rozhodně dělat neměl. (smích)

O čem je Nahka Naama a co bylo Tvou inspirací pro vznik tohohle představení?
Chtěl jsem udělat show, která by byla určena hlavně pro dospělé. Show, která by rozhodně nebyla určená pro děti. Zabývám se novým cirkusem, který hodně změnil pohled na to, co to cirkus je. Nový cirkus není o klaunech, zvířatech a veselé rodinné zábavě pro nedělní odpoledne. Už to prostě není takhle stereotypní věc. Nevím jak v Česku, ale třeba ve Finsku, Švédsku se to pořád tak bere. Tak jsem si řekl ok, je čas na to udělat show, show nového cirkusu, která není určená pro děti. A je to řečeno už na začátku – pojďte na cirkus, ale děti nechejte doma, protože tohle je pro vás, pro rodiče. Ale pořád je to zábava, tohle prostě není nic hlubokomyslného. Je to trochu divoké, ale pořád zábavné. Prostě černý, drsný humor. Takže tohle byla ta hlavní myšlenka. Někdy mi hlavou běželo, že je to možná až moc hard core, ale pak jsem mávnul rukou a řekl si: „No, a co! Tak pojďme ten hard core udělat, pojďme to zkusit a uvidíme.“ Pak jsem si všechny nápady hodil na papír a bylo to. Takhle vznikla one man show, která mění brand cirkusu tak, jak ho znáte. Myslím, že všichni, kteří Nahka Naama uvidí, si už nikdy cirkus nebudou spojovat s klaunama a slonama.(smích)

 

Ukázku z Jouniho představení NAHKA NAAMA můžete vidět v přiloženém videu spolu s „holčičím kolektivem“ Holektiv a jejich STUDY, které měli diváci možnost vidět ve stejný večer.