Kabuki a šamizen, Japonsko a Shakespeare

Aki Isoda se svými kolegy již odjeli z Čech, ale na její představení se bude u nás vzpomínat dlouho. V podstatě to byla spíše ochutnávka, než plnohodnotné japonské divadelní představení, ale i tak, beru to jako suvenýr.

Aki Isoda se svými kolegy již odjela z Čech, ale na její představení se bude u nás vzpomínat dlouho. V podstatě to byla spíše ochutnávka, než plnohodnotné japonské divadelní představení, ale i tak, beru to jako suvenýr.

Lady Macbeth a Ofélie

Původně jsme se rozhodli pro uvedení tohoto představení v Ostravě proto, protože si myslíme, že kultura není severomoravská, česká, ani evropská, ale světová. Neškodí zjistit, co se skrývá za hranicemi a oceány, především ne, pokud se jedná o divadlo. A navíc, Shakespeare v japonštině? Proč ne? A v Ostravě? No tak to každopádně. Sice to vyžaduje trochu divácké otevřenosti, ale to by diváci měli mít.

Lady Macbeth a Ofélie

V plném sále Cooltouru jsme mohli vidět dvě představení – obě monodramata – tedy jednoho herce hrající zpravidla velké postavy. V našem případě Aki Isoda ztvárnila Lady Macbeth a Ofélii. První část byla hrána západním způsobem – tedy jak si Japonec představuje západní divadlo a ta druhá – ta byla ve stylu klasického japonského divadla kabuki s hudbou vyluzovanou tradičním japonským hudebním nástrojem šamizen. Pro mě osobně rozhodně zajímavý pohled, jak se dá Shakespeare hrát. V budoucnu bych rád docela obsolvoval nejenom monodrama, ale celé představení v tomto stylu.

Patrick Spottiswoode

Během představení jsme také absolvovali krátkou přednášku, za kterou vděčíme panu Patricku Spottiswoodovi – toho času šéf sekce vzdělávání v londýnském divadle Globe. Víte jak zněl první překlad věty „Být, nebo nebýt – to je otázka“ do japonštiny? Takto: „Je to, není to, nebylo by lepší, kdyby to bylo, bolí mě hlava.“

Pokud jste byli na představení, doufám, že jste si jej užili. Možná stojí za to zmínit, že Aki Isoda pro vás odehrála včerejší představení ve věku 82 let.

Report: Andrej Harmečko
Foto: Petr Kiška